Kompostování

Kompostování je přírodní proces, při kterém dochází k rozkladu organických odpadů působením mikroorganismů, vody a kyslíku na humusové látky.
Během zrání probíhají v kompostu převážně aerobní (tzn. za přístupu kyslíku) mikrobiologické pochody, které lze rozčlenit do tří hlavních fází, daných stupněm přeměny organických látek.
 

vtip

1.      fáze - charakteristická energickým rozkladem snadno odbouratelných organických sloučenin (jednodušší sacharidy, aminokyseliny apod.). Dominantní složkou aktivní mikroflóry jsou nyní mikroskopické houby a tyčinkovité bakterie, jejichž intenzívní činností prudce roste teplota substrátu na 50-70°C a zároveň se uvolňuje značné množství CO2. Vzrůstá kolonizace kompostu termofilními houbami, jež mají důležitou úlohu při pozdější tvorbě humusu.
 
2.      fáze - fáze hlavního zrání, kdy probíhá rozklad obtížněji rozložitelných látek (celulóza, lignin, proteiny), typická střídáním období rozvoje a útlumu mikrobní činnosti na sebe navazujících potravních gild mikroorganismů. Ústup mikroskopických hub, rozvoj aktinomycet, následně celulolytické mikroflóry. Organické látky postupně odbourávány v delším časovém horizontu, část mineralizována na anorganické ionty, z části v procesu organické syntézy vznikají stabilnější humusové látky. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu.
 
3.      fáze - poslední fáze, kdy je kompost prakticky vyzrálý, osídlován autochtonními kokovitými bakteriemi, obecně 6 - 12 měsíců od založení kompostu. V této fázi má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.
 
Co je vhodné ke kompostování
  • ovocné a zeleninové odpady
  • kávové a čajové zbytky
  • novinový papír, lepenka, papír. ručníky (pro domácí kompostování však není papír nejvhodnější, lepší je odnést ho do kontejneru na tříděný papír)
  • posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky
  • třísky, piliny, hobliny, kůra
  • trus hospodářských zvířat
  • popel ze dřeva
  • skořápky z ořechů
Co není vhodné ke kompostování
  • kosti (v tom, zda kosti kompostovat či ne se různí autoři rozcházejí), odřezky masa, tuky
  • chemicky ošetřené materiály
  • rostliny napadené chorobami
  • popel z uhlí, cigaret
  • časopisy
  • oddenkový plevel
  • plasty, kovy, sklo, kameny

 
Základní podmínky pro kompostování
Vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů, hub i edafonu (červi, žížaly, stonožky, mnohonožky, korýši, atd.), aktivně se podílejících na rozkladu, mineralizaci i humifikaci, a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 15-30:1 (Š.
Průběh a rychlost rozkladu ovlivňuje mnoho faktorů z nichž nejvýznamnější jsou teplota, vlhkost a aerační status (tzn. zda kompostování probíhá za přístupu kyslíku či bez něj). Optimální vlhkost materiálu je 50 – 60 %, pro dostatečný přísun kyslíku je nutno materiál kypřit a míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.
Z důvodů zpřístupnění hůře rozložitelných organických látek (celulóza, lignin) mikroorganismům je vhodné hrubší suroviny podrtit na malé části (zvětšením aktivního povrchu dochází k rychlejší kolonizaci společenstvem mikroorganismů a tedy i odbourání složitějších látek).
Pro urychlení procesu kompostování lze provést naočkováním materiálu malým množstvím půdy či hotového kompostu (vnesení společenstev rozkladačů na nový zdroj opět urychluje rozkladný proces).  
  
Praktické zásady kompostování
  1. Doporučený poměr C:N (uhlíku a dusíku) můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce. Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.
    Tab. Poměr C:N v některých surovinách ke kompostování
     
    Surovina
    C:N (uhlík : dusík)
    posekaná tráva
    20:1
    odpad z kuchyně
    20:1
    hnůj skotu
    20:1
    koňský hnůj
    25:1
    listí
    50:1
    jehličí
    70:1
    sláma
    100:1
    kůra
    120:1
    dřevo
    200:1
    piliny
    500:1

    Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.
  2. Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce.
  3. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“).
Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd.
 
Příklad kompostéru vhodného pro domácí kompostování

 
specifikace
objem:       720 litrů
výška:        115 cm
základna:  94 x 94 cm
hmotnost: 17,5 kg 
barva:        zelená
 
Kompostér je vyroben z recyklovaného plastu, nádoba kompostéru nemá dno (z důvodu volného styku s půdou a přístupu mikroorganismům, červů a žížal). Je opatřen víkem s otočným ventilem pro regulaci prostupu vzduchu, bočními dvířky pro vyjímání kompostu a otvory sloužícími k provzdušňování.